Skip to main content

Fotovoltaické elektrárny jsou v současné době stále častějším řešením pro výrobu elektrické energie. Důvod je jednoduchý, díky možnosti využití dotací a rostoucím cenám energií se z nich stala alternativa, která je nejenom ekologičtější, ale nakonec může vést i k významným dlouhodobým úsporám.  

Jejich instalace však naráží na řadu problémů, především ohledně vlivu na okolní prostředí a památky. Tento konflikt mezi veřejným zájmem a ochranou památek vyvolává diskuse a otázky ohledně toho, jaký skutečný vliv mají fotovoltaické elektrárny na okolní krajinu a památky.

V tomto článku se tak zaměřím na problematiku konfliktu mezi veřejným zájmem a ochranou památek a možná bych i ráda vzbudila diskusi ohledně tématu výroby elektrické energie pomocí obnovitelných zdrojů, při zachování kulturního dědictví. 

Veřejný zájem proti plošným zákazům, které by mohly vést k právním sporům 

V nedávno vydaném metodickém vyjádření památkáři dávají přednost ochraně kulturních památek před ochranou klimatu, energetickou soběstačností a ekonomickým využitím staveb. Toto vyjádření, má pomoci při posuzování záměrů na osazení solárních zařízení na kulturních památkách, památkově chráněných územích a v ochranných pásmech. I když toto stanovisko není závazné, očekává se, že se jím budou orgány státní památkové péče v praxi řídit. Tím se památkáři snaží chránit kulturní dědictví před vlivy moderních technologií, i když to může být na úkor klimatu, energetické soběstačnosti a ekonomické úspory.

V praxi se objevuje mnoho případů, kdy jsou vlastníci budov výrazně omezeni při instalaci střešních solárních elektráren kvůli ochraně „střešní krajiny“, kterou prosazují místní památkové úřady, a to bez ohledu na vlastnická práva a oprávněné zájmy. 

To se netýká pouze soukromých budov, ale také veřejných institucí, jako jsou nemocnice a další zařízení. Omezení jsou přitom i na místech, kde by instalace solárních elektráren nebyla viditelná, nebo kde je střešní krajina již ovlivněna jinými moderními instalacemi, případně na místech s nižším stupněm památkové ochrany.

V některých případech se situace stává nesmyslnou, když jsou instalace solárních elektráren zablokovány místními památkovými úřady, aniž by byly brány v úvahu aktuální energetická, klimatická a geopolitická krize. Nepochopitelné postoje místních orgánů státní památkové péče někdy vyvolávají nutnost zásahu odvolacích orgánů nebo správních soudů. I když je snaha o sjednocení přístupu vítána, výsledek je někdy rozporuplný a v praxi lze očekávat další správní spory.

Když ochranu historických památek stavíme nad naši budoucnost

Neberte mě prosím zle, určitě nechci šlapat po našich historických kořenech a kulturním dědictví. Nicméně přehnaná úzkostlivost škodí kdekoliv a bohužel se zdá, že Národní památkový ústav je v mnohých ohledech zaseknut v minulosti a jeho metody jsou stále založeny na zákoně o státní památkové péči z roku 1987. Příslušné orgány památkové péče často zapomínají, že ochrana památek je sice důležitá, ale nejde o jediný veřejný zájem, který je třeba chránit. 

V každém konkrétním případě je třeba najít vhodný kompromis mezi ochranou památek a dalšími veřejnými zájmy, včetně práv a oprávněných zájmů vlastníků dotčených staveb. Dlouholetou slabostí památkové ochrany v České republice je systematické přehlížení zájmů vlastníků budov, což je často důvodem korigujících zásahů soudů do rozhodovací praxe orgánů památkové péče. Je důležité si uvědomit, že zájem na ochraně památek je jen jedním z mnoha veřejných a soukromých zájmů, které se mohou střetávat a konkurovat si v situacích, kdy se plánují stavební zásahy do nemovitostí.

Dnes by už mělo být naprosto běžné a společensky akceptované umísťovat solární elektrárny na střechy budov pro účely výroby elektřiny. Jedná se o ekonomicky a environmentálně výhodný způsob využití majetku, který je státem podporován a tvoří součást standardního provozu staveb. Instalace solárních elektráren na střechy budov by měla být považována za srovnatelnou s klasickými instalacemi elektrických přípojek, antén nebo vodovodu a kanalizace.

Evropské orgány již delší dobu deklarují veřejný zájem na rozvoji fotovoltaické energetiky a v souvislosti s energetickou krizí připravují další zjednodušení podmínek. Avšak, metodika Národního památkového ústavu se tímto tématem vůbec nezabývá a zůstává uzavřená v sobě samé, když přímo uvádí, že „řešení klimatické krize nesmí ohrozit kulturní dědictví“.

Úplné vyloučení viditelnosti panelů je navíc nesmyslné. Jinak existuje jen málo střech, na které není vidět, ale co je důležitější – skutečně jsou solární panely na střechách budov takový estetický problém? Je třeba přehodnotit přístup Národního památkového ústavu a diskutovat o tom, zda je solární panel umístěný na střeše opravdu takovým ohrožením pro naše kulturní dědictví, jak tvrdí metodika Národního památkového ústavu, nebo zda by měly být prioritou ekonomické využití budov, svoboda nakládání s majetkem a ohleduplnost k životnímu prostředí a lidem.

Veřejné instituce navíc mohou mít problém dosáhnout na dotaci 

Pokud pominete, nebo se vám nějak podaří překonat problémy s památkáři, můžete jako veřejná instituce narazit na další problém, což je možnost získat dotaci. Na příspěvkové organizace typu nemocnic a dalších veřejných institucí se v současné době vztahuje minimum dotačních programů, které fotovoltaické projekty podporují. Vzhledem k důležitosti energetické soběstačnosti pak ty existující nedisponují příliš značnými finančními prostředky. 

Majitelé rodinných a bytových domů, mohou využít dotačního programu Nová zelená úsporám. Z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), pak mohou dotace čerpat majitelé bytových domů mimo území Prahy. Pro podnikatele – opět mimo území Prahy – je určen Operační program Podnikání a inovace pro konkurence schopnost (OPPIK). Jaké jsou možnosti využití dotací na fotovoltaiku ve veřejném sektoru? 

Uvažujete-li jako obec o rozvoji komunálních fotovoltaik, můžete využít Modernizační fond v rámci programu RES+ ve dvou výzvách. Termín pro podání žádostí byl prodloužen do až do 29. září 2023.  

Malá obec do 3 tisíc obyvatel pak může využít třetí výzvu Modernizačního fondu a čerpat až 75% podporu ze způsobilých výdajů na pořízení fotovoltaických systémů do 1 MWp na střechy a přístřešky veřejných budov, ale nejpozději do 29. 9. 2023. Do stejného data pak mohou v rámci čtvrté výzvy Modernizačního fondu žádat o dotace větší obce, samosprávné městské obvody a městské části (popřípadě jimi zřízená příspěvková organizace), nebo subjekt vlastněný 100 % veřejným sektorem.

V rámci Operačního programu Životního prostředí 2021-2027 jsou pak k dispozici 61 miliardy korun. Tyto prostředky by měly krom jiného pomoci s výstavbou energeticky úsporných veřejných budov, výměnou zdrojů vytápění a instalací fotovoltaických a solárních systémů. Na dotace určené na výstavbu obnovitelných zdrojů energie jak ve veřejných budovách, tak v konečné spotřebě energie ve veřejné infrastruktuře bylo vyčleněno celkem 214 milionů korun. Ty by měly být rozděleny v 58. dotační výzvě mezi obce, městské části, kraje, veřejnoprávní instituce, vysoké školy, církev, státní podniky a další žadatele z veřejného sektoru. Dotační program se vztahuje na oblasti v rámci Ostravského, Jihlavského, Olomouckého a Zlínského regionu. O dotaci je možné zažádat od 27. 9. 2023. až do 30. 9. 2024 

Napište komentář