Přijímání environmentálních, sociálních a správních předpisů (ESG) je ve finanční sféře dynamickým a vyvíjejícím se tématem. Není divu, globální ekonomika se potýká s naléhavými problémy souvisejícími se změnou klimatu a sociální nerovností. Regulační orgány tak přijímají napříč kontinenty ESG standardy, aby podpořily udržitelný a spravedlivý růst.
V rámci tohoto článku se podíváme, jak různé regiony – Evropská unie (EU), Spojené státy (USA) a Asie – přizpůsobují své regulační rámce tak, aby do nich byly začleněny zásady ESG, a výsledné trendy, které formují budoucnost udržitelného financování.
Progresivní rámec EU
Rámec Evropské unie pro ESG je vzorem regulačních ambicí. Jeho základem je směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD). CSRD rozšiřuje rozsah odpovědnosti a vyžaduje po podnicích, včetně společností všech velikostí kótovaných na burze, aby odhalily své postupy a dopady své činnosti v oblasti udržitelnosti. Tento regulační mandát zajišťuje, že je každý aspekt činnosti organizace – od logistiky dodavatelského řetězce až po životní cyklus výrobku – zkoumán optikou ESG.
Cílem směrnic EU o ESG je vytvořit transparentní podnikatelský ekosystém, v němž musí společnosti otevřeně informovat o tom, jak se vyrovnávají s environmentálními problémy, o svých společenských příspěvcích a o zásadách řízení, jimiž se řídí jejich směřování. Tato rozsáhlá reforma je příznačná pro systémový přístup EU, jehož cílem je začlenit udržitelnost do provozních mechanismů jejích tržních subjektů.
EU s rozšířením těchto směrnic na celou unii předpokládá harmonizovaný přechod k zelené ekonomice. Tato jednotnost má strategický význam a jejím cílem je zabránit roztříštěnosti, která by mohla narušit kolektivní úsilí o udržitelnost. Uznává, že vzájemná propojenost moderních trhů vyžaduje společný závazek k zásadám ESG, což umožňuje rovné podmínky a podporuje přeshraniční spolupráci na cílech udržitelnosti.
CSRD je také reakcí na rostoucí zájem investorů, spotřebitelů a občanské společnosti o větší transparentnost a etické řízení podniků. Odráží širší společensko-politické hnutí v EU, jehož cílem je sladit hospodářský růst s naléhavou potřebou ochrany životního prostředí a sociální spravedlnosti.
Komplikovaná oblast ESG regulace v USA
Orientovat se v regulačním prostředí ESG ve Spojených státech se rovná procházení labyrintu protichůdných nařízení. Snaha Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) o zasazení se o zveřejňování informací týkajících se klimatu ztělesňuje federální snahu. Tato snaha však naráží na politické neshody a právní překážky, což ukazuje na hluboce polarizovaný pohled na udržitelnost a řízení.
Tuto polaritu ještě umocňuje mozaika právních předpisů na úrovni jednotlivých států, z nichž některé jsou v rozporu se zásadami ESG, což vytváří regulační „džungli“, která znepřehledňuje investiční prostředí. Společnosti se ocitají v konfrontaci postupujících federálních směrnic a zdrženlivosti či přímo nepřátelství některých státních vlád vůči aspektům ESG.
Spletitá regulatorika nejenže odráží mnohotvárnou povahu politického prostředí USA, ale také signalizuje rozdílné filozofie týkající se odpovědnosti podniků a péče o životní prostředí. Podtrhuje hlubokou debatu o úloze podniků při řešení klimatických změn a sociálních nerovností a o tom, do jaké míry by tyto role měly určovat regulační rámce.
V této situaci jsou společnosti a investoři nuceni pohybovat se v terénu plném nepředvídatelnosti. Rozdílné regulační přístupy v jednotlivých státech ztěžují snahu o soudržnou ESG strategii a komplikují úsilí o dodržování předpisů a řízení rizik.
Pokusy federální vlády o standardizaci ESG jsou sice významné, ale musí počítat s protichůdnými silami autonomie jednotlivých států a různorodými ekonomickými zájmy, které formují místní politiky. Výsledná složitost ESG prostředí v USA svědčí o širším společenském boji za sladění ekonomických požadavků s požadavky udržitelnosti a sociální spravedlnosti.
Vznikající asijské ESG předpisy
Asijský nově vznikající regulační rámec ESG se formuje s tím, jak tento region začíná hrát aktivnější roli v globálním dialogu o udržitelnosti. Země v Asii se probouzejí k nutnosti začlenit kritéria ESG do svých podnikových a finančních ekosystémů, což odráží významný posun směrem k odpovědnému investování a odpovědnosti podniků.
V čele tohoto hnutí stojí Indie. Indická rada pro cenné papíry (Securities and Exchange Board of India, SEBI) zavedla Zprávu o odpovědnosti a udržitelnosti podnikání (Business Responsibility and Sustainability Report, BRSR), která ukládá tisíci největším kótovaným subjektům podle tržní kapitalizace poskytovat podrobné informace o ESG. Cílem tohoto regulačního modelu je zvýšit důraz na udržitelné postupy a zajistit, aby podnikové strategie byly v souladu s širšími společenskými a environmentálními cíli.
Tato iniciativa představuje širší asijský trend, kde se tradičně upřednostňuje hospodářský růst, často na úkor environmentálních a sociálních aspektů. BRSR se svým důrazem na jednotný rámec pro podávání zpráv o ESG svědčí o vyspělejší perspektivě, která uznává propojení ekonomických aktivit se správou životního prostředí a sociálním blahobytem.
Kromě toho se očekává, že požadavek na zveřejňování informací o ESG přispěje ke kultivaci tamějšího chápání nefinančních faktorů, které určují hodnotu podniku. Tím BRSR překlenuje propast mezi krátkodobou ziskovostí a dlouhodobou udržitelností a poskytuje ucelenější pohled na výkonnost a potenciální rizika společností.
Důsledky těchto nařízení v asijském investičním prostředí se již projevují. S tím, jak lokální společnosti začínají internalizovat zásady ESG, získávají investoři jasnější přehled, což umožňuje přijímat informovanější investiční rozhodnutí, která jsou v souladu s cíli udržitelnosti. Tento posun navíc povzbuzuje společnosti k inovacím a zavádění postupů, které snižují jejich ekologickou stopu a podporují sociální spravedlnost.
Trendy a budoucí směry: Konvergence cílů uprostřed různých přístupů
Trajektorie přizpůsobování ESG regulací je jasná: Globální posun směrem k začlenění ESG standardů do podnikového sektoru. Tento rostoucí trend je podpořen rostoucím konsensem, že přizpůsobení se zásadám ESG je nejen etické, ale také ekonomicky rozumné. Podněty pro tyto změny jsou ovlivněny rostoucím prosazováním transparentnosti ze strany investorů, zvýšeným povědomím spotřebitelů a naléhavým společenským podnětem k řešení klimatických změn a sociálních rozdílů.
Očekává se, že tyto katalyzátory budou v budoucnu směřovat regulační orgány k harmonizovanějšímu souboru norem. V současnosti je však cesta k jednotnosti různorodá a vyznačuje se regionálními rozdíly a odlišným tempem adaptace. Tato vyvíjející se situace naznačuje, že zatímco konečný cíl integrace ESG je společný, zvolené cesty se mohou výrazně lišit.
Globální prostředí regulace ESG je bohaté na rozmanité snahy, z nichž každá odráží jedinečné ekonomické, kulturní a politické struktury regionů, z nichž pocházejí. Jednotná a proaktivní opatření EU kontrastují se složitým a někdy sporným regulačním prostředím USA a nově vznikajícím, avšak rychle se vyvíjejícím přístupem Asie.
Ačkoliv se však tyto rozdílné cesty k integraci ESG předpisů liší svými přístupy, spojuje je společná snaha – dosáhnout budoucnosti, v níž správa a řízení společností, ochrana životního prostředí a sociální odpovědnost nebudou okrajovými záležitostmi, ale ústředními principy podnikové strategie.
